„Teď nebo nikdy.“ Západ rozhoduje, jestli umožní Ukrajině přejít do útoku

Německý tank Leopard 2 na soutěži evropských tanků Strong Europe Tank Challenge v roce 2016.

Země NATO zahájily jednání, které rozhodne o dalším průběhu války na Ukrajině. Očekává se, že schůzka na základně Ramstein ukáže, jestli Západ skutečně usoudil, že nastal čas poslat Ukrajině i to, co bylo dřív nemyslitelné.

Řada západních států v poslední době udělala další významný krok a slíbila Ukrajině poslat zbraně, které byly dřív tabu. Je za tím zřejmě přesvědčení, že není zbytí, protože bez nich Ukrajina nemůže postoupit dál.

Jak silné ale v NATO toto přesvědčení opravdu je, se má ukázat na jednání na americké základně Ramstein v Německu, kde právě zasedá 50 zemí kontaktní skupiny pro Ukrajinu.

Největší otázka zní, zda se nad rámec již slíbené podpory podaří dosáhnout shody nad společnou dodávkou většího množství západních tanků. (Proč jsou právě tanky důležité víc než cokoliv jiného, jsme minulý týden.)

Hlasy, podle kterých se válka dostala do stadia, kdy je jasné, že Ukrajina bez tanků nemůže vyhrát, zaznívají už týdny z různých zemí. Je tedy velmi pravděpodobné, že tento názor bude mít silné zastoupení i na pátečním klíčovém jednání.

Cílem jeho zastánců je přesvědčit zejména Německo, aby buď alespoň povolilo ostatním zemím export tanků Leopard 2, nebo rovnou samo přispělo vlastními stroji.

Berlín dál čelí kritice kvůli údajně nedostatečné pomoci Ukrajině při obraně před Rusy. Do německé pozice v Evropě tepe hlavně Polsko. Rozhodnutí o tancích padne nejspíš v pátek.

Náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil Rajmund Andrzejczak pro :„Jsme v rozhodujícím momentu bitvy. Takže buď teď, nebo nikdy. Pokud to nepošleme (tanky) a budeme příliš dlouho diskutovat a řešit byrokracii, může pak být už příliš pozdě.“

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby před novináři „Věříme, že poskytnutí moderních tanků významně pomůže Ukrajině v současných bojích i v postupu vpřed.“

Britský ministr zahraničí James Cleverly při nedávné návštěvě USA: „Myslím si, že nyní je správný čas pro zvýšení naší podpory Ukrajiny. Nemůžeme dovolit, aby se z toho stal opotřebovávací konflikt podobný první světové válce.“

Estonská premiérka Kaja Kallasová: „Všichni chceme, aby válka skončila, Rusko ale vyslalo jasný signál, že chce ve své válečné agresi pokračovat. I přes ztráty vojáků a techniky má ve skladech stále tisíce tanků, obrněných vozidel a artilerie a díky mobilizaci i vojáků. To je důvod, proč celá transatlantická společnost musí urychlit a zvýšit vojenskou podporu Ukrajiny.“

Předseda Evropské rady Charles Michel před europoslanci: „Ten správný čas už nastal. Ukrajina potřebuje víc vojenské výbavy. Pevně podporuji dodávku tanků.“

Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas: „Naléháme na ty, kdo mohou Ukrajině poslat tanky, aby tak učinili.“

Poslední ze jmenovaných výroků je mimochodem ze čtvrteční schůzky v estonské Tapě, kde se skupina zemí NATO v čele s Velkou Británií a Polskem shodla na další vlně podpory Ukrajiny těžkými zbraněmi. Patří do ní i pobaltské státy, Dánsko, Nizozemsko či Česko se Slovenskem.

Ve společném prohlášení skupina mimo jiné , že „nové úrovně potřebné bojové síly bude dosaženo jedině kombinací rot hlavních bojových tanků, protivzdušné obrany, divizních dělostřeleckých skupin a dalších mířených střel s vysokým doletem, které umožní zaměřit se na ruskou logistiku a velení na okupovaném území“….“